Co nám KORONA vzala a dala… červen 2020

Co nám korona vzala…?

Stejně jako spoustu lidí, i nás korona vyhodila ze zajetého rytmu a vzala klid. Kromě toho, že jsme ztratili volnost v dýchání čerstvého vzduchu (museli dýchat přes roušky), omezila nás v pohybu, v kontaktu s přáteli, s rodinou i kolegy.

Trávili jsme hodiny pročítáním pokynů, metodik, tiskových zpráv apod. Na jejich základě jsme dělali spoustu zásadních rozhodnutí a nastavovali bezpečnostní opatření.

Museli jsme pozastavit některé naše služby - Denní stacionář Zahrada, SAS Mozaika, NZDM Rubikon.

Rušili jsme plánované akce v domovech pro seniory, v pozastavených službách, i každoroční SBÍRKU ŠTATSVA nebo slavnostní Den Diakonie, kde vítáme do služby nové pracovníky Diakonie Vsetín.

Neuskutečnily se plánované schůzky s potenciálními dárci.

Narušily se harmonogramy vzdělávání našich pracovníků, protože kurzy ani školení neproběhly. Také náš Vzdělávací institut VIDIA Vsetín musel naplánované vzdělávací kurzy přesunout na neurčito. Mezi nachystanými a plně obsazenými kurzy VIDIE byl i kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách.

Dobrovolníci nemohli pomáhat uživatelům našich služeb a noví dobrovolníci již nestihli zahájit svou dobrovolnickou činnost.

Z důvodů bezpečnostních opatření jsme museli odložit přijetí několika nových pracovníků (a jak by se nám hodili!). Někteří naši brigádnici, kteří spadali do rizikových skupin, museli přestat chodit do práce, aby chránili sebe i své okolí…

Naše pracovnice - maminky s dětmi, s nimi musely zůstat doma, takže se jim snížil příjem (nebo chození do práce museli zkoordinovat s péčí o děti, což nebylo jednoduché).

Co nám korona dala….?

Co nás opravdu těší je fakt, že se zvýšila prestiž pečovatelek ve společnosti! #Dekujeme Pecovatelkam

Zjistili jsme, že hodnoty Diakonie nejsou jen slova napsaná na papíře…

#společenství Naše pracovní týmy se semkly a táhly za jeden provaz. Pomáhali jsme si napříč službami. Pokud byla potřeba, každý z týmu plnil zadané úkoly a byl ochoten přejít i na jinou pozici.  

#fortelnost Neutekli jsme z boje. Šli jsme do všech potřebných opatření. Zažívali jsme metodickou podporu z ústředí Diakonie, sdíleli jsme zkušenosti a dobrou praxi s jinými středisky.  

#milosrdenství Chránili jsme lidi, o které se staráme. Byli jsme ochotni na čas opustit své rodiny, abychom pomohli našim klientům. 

#naděje Na všech pozicích jsme pracovali s nadějí, že vše dobře dopadne a bude zase líp.

Uvědomili jsme si kolik lidí i firem nás sleduje a je ochotno ihned pomoci (roušky, štíty, dezinfekce, …). Podporu okolí jsme prakticky zažívali po celou dobu krize!

Obdrželi jsme mimořádné dary od stávajících i nových dárců. Někteří pravidelní dárci se rozhodli svůj pravidelný měsíční dar zvýšit.

Získali jsme databázi kontaktů na lidi, kteří nám byli ochotni pomoci personálně v době krize na domovech.

Osvojili jsme si nové způsoby komunikace „na dálku“ (skype porady) a přešli na elektronickou komunikaci s úřady, firmami. Začali jsme využívat on-line semináře/webináře.

Máme nové přátele na našem Facebooku, kteří nás sledují.

Utvrdili jsme se v podpoře Města Vsetína a posílili vztahy s okolními organizacemi.

Více si vážíme práce učitelů i lékařů. Zajímáme se více o své okolí, české drobné podnikatelé a firmy.

Ve službách pro rodiny s dětmi jsme zaznamenali větší samostatnost klientů při řešení svých aktuálních potřeb.  Zvýšila se i důvěra k našim pracovníkům - otevírají nová témata, která s nimi chtějí řešit.

Vzdělávací institut VIDIA Vsetín vyzkoušel první online webináře, které se účastníkům líbily.

Z důvodu uzavření škol a firem jsme získali tolik potřebné brigádníky na posílení služeb (obzvlášť díky nim bylo možné vytvořit oddělené pracovní týmy). Pomohly nám i dvě „sestry v záloze“.

Otevřely se nám nové cesty pro rozvoj dobrovolnictví – navázali jsme např. spolupráci s Universitou Tomáše Bati a několika firmami.

Zrodila se nová forma dobrovolnické pomoci: telefonické rozhovory s některými obyvateli domovů.

Nyní si více vážíme „klasického“ provozu bez opatření na našich domovech pro seniory. Máme větší trpělivost.  Dokážeme se těšit na to, co přijde.

Do dalších dnů jdeme posíleni o nové zkušenosti, o poznání, že se o sebe můžeme opřít, abychom v milosrdenství a s nadějí fortelně pomáhali potřebným!