Co o nás říkají naši klienti
Paní Anna, 72 let.
Před půl rokem se nám všem úplně změnil život. Manžel onemocněl rakovinou. Lékaři řekli, že se s tím už nedá nic dělat a poslali nás domů. Byl to šok, byli jsme zoufalí a bezradní. Od kamarádky jsem se dozvěděla, že Diakonie má službu Domácí hospic Devětsil. Přijela k nám zdravotní sestřička s panem doktorem, povídali si se mnou i s manželem, bylo to poprvé, kdy se nám někdo tak dlouho věnoval. Sestřička potom přijížděla na návštěvu, kdykoliv to bylo potřeba. Naučila mě, jak o manžela pečovat. Půjčili nám polohovací postel, využili jsme i odsávačku a lineární dávkovač. Mohla jsem jí zavolat kdykoliv, když jsem si nevěděla rady, ve dne i v noci.
Sociální pracovnice mi pomohla vyřídit příspěvek na péči a další věci, které byly potřeba. Když jsem si potřebovala odpočinout anebo zařídit něco mimo domov, byla u manžela pečovatelka.
Sestřička nám pomáhala nejen se zdravotními komplikacemi, ale také si se mnou a s manželem hodně povídala o životě a také o smrti. Tím nám hodně pomohla se vyrovnat s tím, co nás všechny čeká. I když nejsme věřící, využili jsme i návštěvu duchovního. Byl u nás několikrát a manžel s ním vždy dlouho hovořil.
Bez pomoci všech zaměstnanců Domácího hospice Devětsil bych se neobešla. Poslední dny manželova života byly velice těžké a náročné, ale zároveň jsme tehdy prožili jedny z nekrásnějších chvil v našem životě. Jsem velice vděčná za to, že mohl být manžel i ve vážném zdravotním stavu a do konce života doma. Nikdy na ty poslední chvíle nezapomenu, držela jsem ho za ruku, byl klidný a já věděla, že se vlastně neloučíme.
Zpět na stránku Devětsil domácí hospic.
