Bořek už od útlého dětství bydlel u babičky. Po rozchodu rodičů, mu bylo totiž u babičky nejlíp. Měla na něj čas, nemusel se o její přízeň dělit s dalšími sourozenci, prostě byli s babičkou velcí parťáci.

Problém nastal, když začal mít Bořek potíže ve škole, kde kvůli nemoci covid-19 nabral velký skluz. Babička se sice snažila vyzvedávat ze školy úkoly a společně s ním na nich pracovat, ale moc to nešlo. Obrátila se proto na pomoc do vsetínské Diakonie. Pracovníci Mozaiky jí pomohli v komunikaci se školou, vysvětlili učitelům, co se děje a Bořkovi pomohli s doučováním. A tak se Bořkovi podařilo učivo dohnat a zvládl i reparát z matematiky.

Když už to vypadalo, že je všechno v pohodě, babička vážně onemocněla. Šlo o nevyléčitelnou nemoc a bylo potřeba myslet na to, co bude, až se o Bořka nebude moci postarat. A aby toho nebylo málo, začal mít zdravotní problémy i on. Opět toho ve škole hodně zameškal a bylo potřeba zase intenzivně pracovat na doučování, komunikovat se školou a domluvit individuální vzdělávání. Naštěstí se Bořkův zdravotní stav po čase zlepšil a on zase začal chodit do školy.

To už se ale nemoc babičky chýlila ke konci. Nikdy nezapomeneme na chvíli, kdy Bořek umírající babičce děkoval, za to že ho vychovala, že se o něj nemusí bát, že už je velký, že to zvládne.

Po úmrtí babičky zůstali pracovníci Mozaiky s Bořkem a jeho rodinou v kontaktu. Bořek se potřeboval rozhodnout, u koho chce zůstat, kde bude bydlet. Nyní je v péči svého otce a jeho přítelkyně. Drží se statečně nejen ve škole, ale i v životě – určitě také díky své babičce...

 

 

Na pracovníky Mozaiky se můžete obrátit telefonicky /T: 739 244 835/, emailem na machalkova@diakonievsetin.cz nebo vyplněním on-line formuláře: https://www.diakonievsetin.cz/.../v-cem-potrebujete-pomoci/.