Proč pečuji o druhé? Přináší mi to pokoj na duši a do života.

"Práce pečovatelky není lehká, ne každý na ni má, sáhnete si na své dno. Ale lidé, kteří ji přijmou se vším všudy, mají dar."  

Můj životní sen bylo se stát učitelkou v mateřské školce, ale nakonec jsem vystudovala sociální činnost. Před nástupem do Diakonie jsem pracovala ve fabrice.

Potřebovala jsem změnu. Cítila jsem, že se chci starat o druhé a v době mého hledání mě oslovila Danka Kozubíková: „Pojď pracovat  do Diakonie, to by pro tebe mohlo být to pravé.“

Šla jsem „do toho“ naplno. Nejdříve jsem se musela vyrovnat s tím, že staří lidé trpí a já jim můžu pomoci jen tak, že se o ně budu starat. Byl to velký záběr jak psychický, tak fyzický. S tím, abych se se vším dobře poprala, mi pomohly kolegyně i kolegové. Je tu super kolektiv, za který jsem strašně ráda!

Máme tady na Vyhlídce takovou rodinu. Jak s kolegyněmi, tak s uživateli. Naplňuje mě, že vidím zpětnou vazbu - úsměvy, pohlazení, a vnímám to jako poděkování našich staříčků za veškerou naši snahu. Přináší mi to hodně věcí…pokoj na duši a do života. Mám to tady ráda, a nechtěla bych o tuhle práci přijít.

Práci pečovatelky bych doporučila lidem, kteří mají cit a snahu pochopit druhého, umí se vcítit do jeho kůže. Jestli to v sobě máte a hledáte práci, můžete se přidat k nám.

Kristýna Pacíková, pečovatelka Domova Vyhlídka

Zpět na volná pracovní místa.