Potřebujete dobít baterky? Darujte svůj čas a zájem někomu potřebnému

Jak a kdy jste se vůbec o dobrovolnictví dozvěděla?

Myslím, že to bylo v období covidu, kdy se téma dobrovolnictví začalo objevovat častěji a skloňovat ve všech pádech. Mnoho lidí se dobrovolně zapojovalo do práce v nejrůznějších oblastech ve snaze pomoci, jak se dá. Pamatuji si, že jsem přímo oslovila nedaleký Dům s pečovatelskou službou a nabídla jsem svou pomoc, ale ke spolupráci bohužel tehdy nedošlo. Následně jsem se z internetu dozvěděla, že Diakonie Vsetín otevírá svou pobočku ve Valašských Kloboukách, objevila jsem i telefonní číslo na koordinátorku dobrovolníků Silvii Sušňovou, a pak už šlo vše jako po másle.

Musela jste v sobě něco překonat, než jste se pro dobrovolnictví rozhodla? Co?  

Myslím, že mě povzbudil a případné obavy rozptýlil rozhovor s koordinátorkou dobrovolníků při mé první návštěvě v její kanceláři ve Valašských Kloboukách. Zdůraznila mi, že činnost dobrovolníka má přinášet potěšení a užitek nejen klientům, ale i dobrovolníkovi a že mám svobodu odmítnout dělat cokoliv, co by mi nevyhovovalo.

Našla jste hned své místo, v konkrétní službě, cílové skupině lidí, nebo ještě hledáte?

Mohla jsem se rozhodnout pro práci s dětmi, mládeží nebo starými lidmi. Vždy jsem si ráda povídala se starými lidmi, měla jsem k nim blízko a byla jsem již od dětství vedená k tomu, projevovat jim úctu. Moji rodiče mi šli příkladem. A tak jsem měla jasno. Ano, mou cílovou skupinou jsou senioři. Moc ráda s nimi navazuji přátelský kontakt, zajímá mě, co v životě prožili, jaké měli a mají záliby, co naplňovalo jejich život apod. Každý je jiný, něčím specifický. Čteme si, zpíváme, pouštíme hudbu, písničky, videa nebo vezmu někoho na vozíčku na procházku…  

Co vám osobně dobrovolnictví přináší? 

Možná to bude znít jako klišé, ale je to opravdu radost a dobrý pocit z toho, když se vám podaří vytvořit příjemnou a pohodovou atmosféru při nějaké činnosti nebo povídání, a když cítíte, že jste někomu zpestřili a ozvláštnili den. Ověřila jsem si, že takový prožitek vám dokáže dodat optimismus a sílu do zbytku dne.

Je naopak něco, co je na dobrovolnictví těžké?

Počáteční nejistota, napětí, zda budu schopna najít nějakou společnou řeč, prolomit bariéru a navodit přátelské ovzduší. Staří lidé mají nemoci, bývají někdy smutní a depresivní, nemusí být vždy naladěni pozitivně. O to úžasnější bývá, když se pak usmějí nebo rozpovídají…  

V rozhovoru jsme se obrátili také na aktivizační pracovnici Domu sociálních služeb Návojná paní Jarmilu Vaculčíkovou a zeptali se, jak vnímá užitečnost dobrovolnické pomoci u klientů domova: „Klienti se na setkání s paní Liou vždycky moc těší. Jsou rádi za opravdový zájem, úsměv, vlídná a povzbudivá slova i aktivity, které díky ní zažívají.“ 

Každý z nás umí něco, co může nabídnout druhým.

Vyzkoušejte si dobrovolnictví i Vy.

Stačí se obrátit na koordinátorku dobrovolnictví a domluvit si osobní schůzku / T: 734 761 690, e: dobrovolnici@diakonievsetin.cz/.