Mobilní hospic Devětsil na Vsetínsku pomáhá

Vážené sestřičky z mobilního hospice Devětsil ve Vsetíně, vážení lékaři!

Vím, že vyjádřit slovy to, co cítím v sobě je velmi těžké a asi se mi to ani nepodaří.

Můj manžel si moc přál, aby poslední dny života mohl dožít doma, ve svém prostředí, které tolik miloval, se svými blízkými a se svou rodinou.

Když jsem se v Brně na Masarykově onkologickém ústavu dověděla, že onkologická léčba přestala účinkovat a manžela propustili do domácí péče, byla jsem pevně rozhodnuta, že vyhovím všem posledním přáním manžela. Netušila jsem, co to všechno obnáší. Fyzicky jsem na to byla připravená, ale psychicky mě to lámalo. Přišly pochybnosti o úplnosti a kvalitě mé péče a chvílemi mě napadaly myšlenky, jestli mu neškodím.

Na doporučení jsem se obrátila na Domácí hospic Devětsil při Diakonii ve Vsetíně - a bylo to mé nejlepší rozhodnutí.

Díky sestřičkám, které nás navštěvovaly doma, jsem vždy dostala pomoc a cenné rady, jak jít dál. Staly se pomocnicemi, rádkyněmi a vrbou, která byla schopna naslouchat mým projevům smutku a steskům. Děvčata rovněž zajistila léky a zdravotní pomůcky, které jsme potřebovali.

Velkou službu a skvělý profesionální přístup a empatii prokázali oba mladí lékaři, MUDr. Matouš Hrubý a MUDr. Tomáš Petružela. Velmi mě překvapilo, že se tak mladí lékaři věnují paliativní péči.

Chci z celého srdce upřímně poděkovat všem, kteří jste nám v posledních dnech života manžela nezištně a s velkým odhodláním pomáhali, moc si vážím Vaší neocenitelné služby, která je tady pro nás všechny ve chvílích nejtěžších.

Jen s  Vaší pomocí bylo možné srovnat si myšlenky o konci života a překonat vše, co je s tím spojeno.

Máte můj velký obdiv a vřelé poděkování.

S vděčností a úctou

LN